27.9.15 Jsem na cvičišti ZKO Sahara Podlešín složila s Arsou Baranela zkoušky ZZO.
V neděli ráno jsme s předstihem dorazili na cvičák v Podlešíně. S Arsou jsem tam už párkrát byla za Alenou, naší chovatelkou, která má Arsy maminku Divu a nechala si i sestřičku Aritu.
S Arsou jsem si ještě zacvičila i s košíkem, aby věděla, že i tady, když má košík dobrůtku dostane a pak už jsme jen čekali na příjezd paní rozhodčí Renaty Machové. Na zkoušky nás nastoupilo 8 psů a já s Arsou byla jediná „přespolní“ .
Na stojan k dřevěným činkám jsem odevzdala náš tenisák a pak už jen nervózně čekala, až na nás příjde řada a pozorovala výkony ostatních. Kolem 12 přišla řada i na nás. ZZO jsme skládali dva psi a Arsa šla jako první. Odvolání k noze nám šlo, odložení za chůze zvládla taky dobře, jen občas nějaká ta nepřesnost , ale jinak šla Arsa hezky. Pak přišla má nejobávanější disciplína a to aport. Arsa zatím není zrovna aportérka a hlavně s nošením aportu mně zpátky má problém. Rači si s ním lítá okolo nebo provokuje Arven a Mejsí aby se s ní honily. Naštěstí jsme před zkouškami pilně trénovaly a i když apotr nepřinesla rovnou a vzala to trochu obloukem přinesla ho a to bylo nejdůležitější. Pak následovalo dlouhodobé odložení. Odložila jsem ji na určenou značku hezky na kopečku odkud měla perfektní přehled o tom, co se zatím děje kousek od ní na place. Tam se zatím zkoušel další pes se ZZO a já jen u jeho aportu trnula, aby si Arsa nechtěla dojít pro jeho činku, ale ta jen natahovala krk, aby měla ještě lepší rozhled, ale jinak se vůbec nehla. Pak jsem si pro ni mohla dojít, odhlásila jsem se u paní rozhodčí a dostaly jsme krásných 48b ze 60 to znamenalo, že první část máme úspěšně za sebou. Před námi byly ještě speciální cviky. Dala jsem Arsu odpočinout do auta a mezitím další psi měli obrany. Pak přišly na řadu speciální cviky. Odvolání od děvčat, která si kopala s míčem Arsa zvládla výborně, to samé bylo ve skupince osob tam neměla problém. Pak jsem ji odložila a šla se schovat, aby mě neviděla. Pak kolem ní prošla skupinka halekajících lidí a dva psovodi se psy a měla zůstat v klidu. To opravdu zůstala a ani se nezvedla. Tím jsme měly splněny i speciální cviky a zkoušku ZZO jsme spolu složily. Na konci zkoušek bylo vyhlášení a byla Arse vystavena i výkonnostní knížka. Mám z toho velikou radost, protože to byla naše první zkouška, na žádné jsem nikdy nebyla, ani jsem žádnou neviděla a Arsa přes mou nervozitu všechno zvládla. V Podlešíně jsou na cvičáku bezva parta lidí, kde nám všichni fandili a pomáhali nám.
S Arsou už od 4 měsíců chodím na cvičák k panu Jarošovi do Hostivaře, kde přes rezervovanější povahu Lakeňáků ve svých 16 měsících, kdy je pořád ještě odrostlé štěně, mi udělala velkou radost a tuhle zkoušku jsme spolu složily. Určitě na tom má i podíl to, že s námi všude cestuje, setkává se s jinými lidmi, psy a zná různá prostředí. V listopadu jsme na „domácím“ cvičáku přihlášeni na zkoušky ZPU, tak nám to snad půjde taky dobře.