19.8. - 25.8.13
Už delší dobu jsem chtěla jet k Baltu. Po hledání informací kterých není na internetu moc se možná trochu podrobněji rozepíši, ale snad navnadím někoho dalšího k tomu, aby také vyrazil k Baltu.
V pondělí ráno jsme se naložili v Praze do auta a vyrazili směr Polsko do Pobierowa, kde jsem měla objednáno první ubytování. Všechno ubytování jsem objednávala přes booking už z Čech. Spíše kvůli ubytování se psy, ale i na místě by určitě nebyl problém, snad na každém domě měli napsány volné pokoje. Cenově něco málo přes 600kč za dvoulůžkový pokoj.
Jeli jsme přes Německo a jako první se zastavili v Polsku v městečku Kamien Pomorský, kde se prošli, vybrali v bankomatu zloté a pokračovali do Pobierova. Ubytováni jsme byli v penzionu U Jacków ale pejskařům ho nedoporučím. I když sem si s paní ještě před pobytem psala tak měla starost, aby psi nezůstávali sami na pokoji, nespali v posteli a nebyli na volno v zahradě. Městečko hezké asi teda hlavně sezónní a na všechny pláže mohli psi. Nebyl problém jít dále po pláži a najít si klidnější místo k blbnutí na pláži.
Ve středu ráno jsme se sbalili a přejížděli něco přes 200km do Leby. O tomto místě sem si našla pár článků a byla zvědavá na písečné duny. Ubytováni jsme byli Pensjonat przy Stajni Senny. Byl to penzion kousek u jezera u koní a tam se nám opravdu moc líbilo a můžu jedině doporučit. Kuchyňka, venku oplocená zahrada, posezení, psi klidně na volno a měli domácího westíka. Ještě odpoledne jsme se šli projít. Měli jsme to kousek k jezeru a kolem něj jsme se po chvíli dostali na pláže. Na nich to nebylo tak prázdné, ale zase jsme bez problémů prošli kus pláže a pak našli smažírnu na večeři. V té si objednáte u pultu rybu, kterou si předtím vyderete na tabuli ( ta je bez obrázků ), takže člověk trochu neví co dostane a až zavolají vaše číslo zaplatíte podle váhy a jdete si svou rybičku sníst. Vždycky ji dostanete na plastovém tácu, většinou na papírovém talíři, ale je vždycky opravdu výborná a tak to tam snad funguje všude.
Více pak najdete ve fotkách. A já jsem si ještě každý den musela dát gofru ( něco jako vafle, ale chutnější ).
Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili k dunám. Dojeli jsme autem do Rabky ( z Leby jezdí vláčky ) zaplatili vstup a nasedli na Melex. To je elektrický vláček a tím se nechali dovést až k dunám. Mezitím se dá ještě vystoupit u raketové základny. Dá se to jít i pěšky, ale je to pár kilometrů mezi melexy, cyklisty. V 9h ráno jsme byli asi jedni z prvních návštěvníků a udělali jsme dobře. Odpoledne je to opravdu masová záležitost. Při příjezdu melexem se před námi vynořili opravdu kopce písku a po vyšplhání se na ně se nám otevřel pohled k moři a na písek a zase jen písek. Duny jsme prošli a dostali se k moři. Tam je teda cedule zákaz se psy ale nikdo nikde tak jsme pokračovali. Po nádherných prázdných širokých písčitých plážích jsme šli pár kilometrů až k odbočce na raketovou základnu. Jediné co nám kazilo dokonalou procházku byla absence sluníčka. Asi po kilometru od pláže jsme došli k raketové základně, kde jsme si prohlídli vystavené exponáty a vylezli na vyhlídkovou věž. Zpátky do Rabky jsme chtěli vyzkoušet nějakou loď, došli jsme k jezeru, jestli nějaká nepojede, ale jízdní řád žádný jen spousta čekajících Poláků, tak jsme pro jistotu zase sedli na melex, který jezdil z dun po pár minutách. Jen najít s volným místem byl trošičku problém a dojeli zase do Rabky. Tam jsme ještě vylezli na vyhlídkovou věž a jeli zpátky do Leby. Bohužel sluníčko pořád nevykouklo, tak jsme zavrhli pláž a šli na šlapadla, které půjčovali na jezeře kousíček od našeho ubytování. V Lebě se nám moc líbilo a určitě by bylo fain ještě pár dní, ale v pátek ráno jsem zase naplánovala přesun blíž k hranicím z Německem. Po cestě jsme se zastavili ve městě Kolobrzeg a podívali se na místní maják. Pak jsme si na mapě našli parkoviště poblíž Džwirzyna a došli si na pláž. Opět nádherná písčitá pláž, kde bylo pár lidí a nebyl problém najít místo na postavení našeho slunečního stanu, který jsme tady používali proti větru. Opravdu větrné zábrany jsou tady na místě. K večeru jsme dorazili do Nierchoze a šli se kouknout na západ slunce. Na pláží jsme bohužel zjistili, že v celém městečku mají zákaz vstupu se psy a tak jsme se v sobotu ráno vypravili na procházku najít nějakou, kde budeme moct být i s holkami. Prošli jsme kolem parku miniatur majáku k majáku a pokračovali dále po pobřeží za městečko. Asi po kilometru jsme narazili místo kde se dalo slézt na pláž, kde nikdo nebyl a zpátky jsme se až k majáku vrátili po pláži. Mezitím otevřeli park miniatur majáku, tak jsme si ho prošli. Mají je řazené přesně tak jak jsou na pobřeží. Odpoledne jsme pak už šli na jisto a místo nás opravdu nezklamalo, minimum lidí hezká pláž. Mejsí si nerušeně kopala díry a s Arven nosila aporty. Večer jsme pak holky nechali na pokoji a šli vyšlapat spoustu schodů na maják. Z majáku byl nádherný výhled na pobřeží a jezero.
U Baltského moře se nám moc líbilo. Není takové horko, se psy se dá chodit na hezké vycházky a vždycky jsme našli volné místo na pláži, kde se dalo být v klidu i s našimi velmi přátelskými psy. Voda měla taky přijatelnou teplotu. Jen ten vítr, ale ten fouká hodně jen opravdu u moře.
více fotek - odkaz na rajče